guarani
http://mipagina.univision.com/guarani

    PROPUESTA DEL ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI EN EL FORO DE POLÍTICAS LINGÜÍSTICAS DEL PARAGUAY 2009

    lunes, agosto 17, 2009, 09:58 EST [General]
    Publicado Por: tekokatu

    html_removed html_removed html_removed html_removed

    SEGUNDO FORO DE POLÍTICAS LINGÜÍSTICAS DEL PARAGUAY – 2009

     

    Paraguay, 17 jasypoapy 2008.

    ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI

    MBA’EJERURE

    1. ROIPOTA opavavéva jahechakuaa Ñande Ypykuéra jehasa asy. Ndaikatumo’âi ñamotenonde ñane retâ ndajahecharamói ha nañamomba’eguasúirô ñande rapo, ñande reko ypy. Anive ñamboyke, jajahéi ha ja’apo’i chupekuéra.

                    1.1. ROIPOTA oñeme’ê chupekuéra yvy ka’aguy ikatuhaĝuáicha -hekoha teetépe- ha’ekuéra hesâi, ipy’aguapy, itenonde ha tahekokatujey.

                1.2. ROIPOTA oĝuahê chupekuéra tekombo’e iñe’ê ha heko teetépe. Anive jahekombo’e chupekuéra ñande rekópe.

                   1.3. ROIPOTA oñemotenonde opaichagua tembiapo, tembikuaareka rupive, ikatútava omono’ô Ñande Ypykuéra rembiasa, rembikuaa, remiandu ha rembipota, anítei ogue ha ohasa tesaráipe. Ñande Ypykuéra rembikuaa oikeva’erâ avei ñane rekombo’épe ikatuhaĝuáicha opavavéva jaikuaa ha ñamomorâ.

     

    2. ROIPOTA ñane retâ oñe’ê, ohai, ohendu ha omoñe’ê Guaraníme, castellano-pe ojejapoháicha.

    2.1. ROIPOTA ñane retâ ruvichakuéra imandu’a Guarani ha’eha ñane retâ ha Mercosur ñe’ê teete ha upehaguére opa mba’e ha’ekuéra ojapóva oikuaaukahava’erâ avei Guarani ñe’ême.

    2.2. ROIPOTA ñane retâ ruvichakuéra ohechakuaa ñaimeha 87% ñañe’ê ha ñaikûmbyporâva Guarani ñe’ê ha ne’írâ jahupytýva tekojoja. ****émo ñanderetave Guaraníme ñañe’êva, mburuvichakuéra oipuruve castellano. Ja’étaramo ñane retâme oîha tekojoja tekotevê aipórô ñame’ê henda teete Guaraníme.

    2.3. ROIPOTA ñane retâ ruvichakuéra ohechakuaa opavave ñane retâygua, ohova’ekue ambue tetâme tekoporâve rekávo. Ha’ekuéra -jepémo oiko mombyry ñane retâgui- oipuru Guarani ñe’ê ha ijuruvyrei heseve.   

     

    3. ROIPOTA ñane retâ amandaje ha ñane retâ ruvicha ombo’aje Ñe’ênguéra Léi, ikatuhaĝuáicha oñemba’apo py’aguapy ha tekokatúpe opavave ñe’êre. 1992 guive oñeha’ârô upe kuatia guasu áĝa peve ndajarekóiva.

     

    4. ROIPOTA ñane retâ amandaje ha ñane retâ ruvicha ombo’aje avei Guarani Ñe’ê Atyha ikatuhaĝuáicha oñemba’apo arandu ha kyre’ŷme ñane Avañe’ê rayhupápe.

                    4.1. ROIPOTA upe Atyha oñangareko Guarani ñe’ê rekopotîre. Toisâmbyhy Guarani purukuaa ha puru porâ. Ndohejaiva’erâ avave oñembohory ha omongy’a ñane Avañe’ê. Tomboyke ñe’ê jopara ha ñe’ê jehe’a ha’éva Guarani mbyaiha ha Guarani jukaharâ.

                    4.2. ROIPOTA upe Atyha omopoteî Guarani ñe’ê achegety.

                    4.3. ROIPOTA upe Atyha ombopyahu Guarani ñe’êtekuaa.

                    4.4. ROIPOTA upe Atyha ojapo Guarani ñe’êngueryru.

                    4.5. ROIPOTA upe Atyha omoheñoi opaichagua ñe’ê pyahu. Omoingovejeyva’erâ ñe’ê yma áĝa ndojepuruvéiva ha umi ñe’ê pyahu apohápe tojeporeka Ñande Ypykuéra ñe’ême.    

     

    5. REIPOTA Tekombo’e Motenondeha (MEC) ohekombo’e opavavépe mokôive ñane ñe’ême.

                    5.1. ROIPOTA MEC oipuru Guarani ñe’ê, anive oipuru ñe’ê jopara Guarani ñe’ê rérape. Upéicha avei, rojerure Guarani ñe’ê oñembo’e haĝua hekopete, castellano oñembo’eháicha hekopete

                    5.2. ROIPOTA MEC ombopyahupaite arandukakuéra. 1999 guive MEC ojahéi Guarani ñe’êre onohêvo umi aranduka ivaivaivéva oñembo’e haĝua ñane avañe’ê. 1999 guive ko’aĝaite peve oî hetaiterei ñane retâygua -sy, túva ha temimbo’ekuéra- ojeruréva Guarani oñembo’e porâ haĝua. Aipóna ko’áĝa Tekombo’e Ruvicha ohechakuaa Tekombo’e Ñemyatyrô hekomarahague; upévare rojerure ichupe toñangareko Guarani ñe’êre ha avei tomosêmba umi Guarani ñe’ê mbyaiharépe.

                    5.3. ROIPOTA MEC ome’êve aravo Guarani ñe’ê ñembo’épe. Ko’áĝa peve castellano-pe oñeme’êve aravo. Tekojoja ohupytyva’erâ mokôive ñe’ême, ŷramo ndaha’éi tekojoja.

                    5.4. ROIPOTA oñemoingovejey mbo’ehao ohekombo’éva mitâme iñe’ê ypýpe. Upépe mitâ oñemoarandu’ypýta hogaygua ñe’ême ha upéi, mbeguekatúpe, oikuaáva’erâ ohóvo ambue ñe’ê.

                    5.5. ROIPOTA MEC ombohetave Guarani ñe’ê mbo’ehára ha avei tohayhuka Guarani ñe’ê mitâ, mitârusu ha kakuaápe. Ore roikuaa porâ ouhague ha oîha heta pirapire upe mba’erâ ha áĝa peve ne’írâ ojejapohague mba’eve pe mba’e rehehápe.

                    5.6. ROIPOTA MEC omoinge umi arandukápe hetave mba’e ñane retâ rehegua. Hetave mba’e ñane retâ rembiasakue ha ñanemba’etéva rehegua (jepokuaa, purahéi, ñe’êpoty, tapicha iñarandúva rekove kuaa, tembiapoita). Aranduka aĝaguápe ndaipóri mba’eve umi mba’e rehegua, upévare mitâ ha mitârusukuéra ohayhuve ambue tetâmegua.

    5.7. ROIPOTA MEC oñotŷ ha omongakuaa tetâ rayhu temimbo’ekuéra ñe’âme.

     

    6. ROIPOTA Tetâ Ruvicha (Karai Guasu Fernando Lugo), Tetâ Amandaje Ruvicha (Karai Guasu Miguel Carrizosa) ha Tekojoja Ruvicha (Karai Guasu Antonio Fretes) oipuruve Guarani ñe’ê ha upéicha avei opavave imba’apoharakuéra; ha oiméramo ijapytepekuéra oikuaa’ŷ térâ noñe’êkuaáiva Avañe’ême, pya’eporâ tohekombo’euka chupekuéra. Upéicha avei, roipota opaichagua ñembyaty oikóva ñane retâme toiko mokôive ñe’ême.

     

    7. ROIPOTA opaichagua kuatiakuaaukaha (tekove kuatiakuaakaha, tetârasarâ kuatiakuaakaha, tekoreñói kuatiakuaaukaha, mano kuatiakuaaukaha) osê avei Guaraníme, osêháicha castellano-pe.

     

    8. ROIPOTA opavave pytagua oúva ñane retâme, taha’eha’éva tape rupi: jeveve, y térâ yvy rupi; tohecha Guarani ñe’ê oparupiete, oike guive osê meve; ha peichahápe toikuaa oîha peteî tetâ iñe’êkôivape. Ko’áĝa peve umi marandu oî castellano añóme.

     

    9. ROIPOTA opavave Tetâremimondo ohóva ambue tetâ rupi toikuaauka ñane ñe’ê, ñande reko ha ñane retâ. Toikuave’ê hikuái ñane retâ mba’erepy. Ko’áĝa peve heta oî umíva rehegua, oîva ñane retâ rérape ha upeichavérôjepe ndojapóiva mba’evete vera ñane retâ rayhupápe.  

     

    10. ROIPOTA opavave marandu myasâiha: ojehaíva, pukoe ha ta’ângambyry; oipuruve Guarani ñe’ê.

    10.1. ROIPOTA opaichagua marandu oñemyasâive ñane Avañe’ême.

    10.2. ROIPOTA hetave marandu ñemurâ ojejapo Guaraníme.

    10.3. ROIPOTA pukoe ha ta’ângambyry ome’êve pa’û oñemyasâi haĝua ñane tavarandu (purahéi, jeroky, mba’ekuaa)

     

    11. ROIPOTA ára ha ára ñane retâ ruvichakuéra ome’êve pirapire ikatuhaguáicha hetave aranduka osê ára resáre. Jaikuaaháicha oî heta tapicha ñane retâ tuichakue javeve orekóva hembiapo Guarani ñe’ê ha ñanemba’etéva rehegua ndaikatúiva onohê iñaranduka ndaipirapiréigui.

     

    12. ROIPOTA opavave ñamyasâi ikatuháicha Guarani ñe’ê ñanduti rogue rupive, ikatuhaĝuáicha ko’ê ko’êre ñane Avañe’ê oĝuahê mombyry mombyryve. Jaikuaaháicha umi ñe’ê hetave oñemyasâiva upe mba’e rupive ha’éta avei umi ñe’ê hekove pukuvétava. Upéicha avei rojerure ñane retâ ruvichakuérape toipuru avei Guarani ñe’ê iñanduti roguépe.

     

    13. ROIPOTA opavave ñamba’apo Guarani itenondeve haĝua Mercosur-pe. Guaranígui oikóma Mercosur ñe’ê teete.

                    13.1. ROIPOTA oñemoheñói Guarani Ñe’ê Atyha Mercosur-pegua.

                    13.2. ROIPOTA upe Atyha omopoteî Guarani ñe’ê achegety.

                    13.3. ROIPOTA upe Atyha ojapo Guarani ñe’êtekuaa.

                    13.4. ROIPOTA upe Atyha ojapo Guarani ñe’êngueryru.

                    13.5. ROIPOTA upe Atyha omoheñói opaichagua ñe’ê pyahu. Omoingovejeyva’erâ ñe’ê yma áĝa ndojepuruvéiva ha umi ñe’ê pyahu apohápe tojeporeka Ñande Ypykuéra ñe’ême.  

                    13.6. ROIPOTA upe Atyha oñangareko ha oñongatu opaite téra Guarani oîva Mercosur ha Amérika tuichakue javevépe. Tetâ, táva, yvyty, ysyry, mymba, ka’avo, ita ha opaite temimoîngue héra Guaraníva.

                    13.7. ROIPOTA Guarani ñe’ê oñemyasâive ko yvy apu’a tuichakue javeve. Tekotevê jaikuaauka opavavépe. Tekovetê oñembo’eve ambue mbo’ehao guasúpe ikatuhaĝuáicha opavave ohecharamo ha omomba’eguasu ñane Avañe’ê.  

     

    Ipahápe, rojerure peême akóinte jahecharamo ha ñamomba’eguasu haĝua ñane retâ, ñande reko ha ñane ñe’ê Guarani. Anive jahecha ou pytaguakuéra he’ívo ñandéve iporâha ñane retâ, ñande reko ha ñane ñe’è.

     

    Roheja peême ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI ñe’êporavopyre he’íva: Ñamba’apóke oñondivepa Guarani ñe’êre ikatuhaĝuáicha ko’ê ko’êre ojekuaaporâve, ojepuruporâve, ojehayhuve ha taitenondeve ñane retâme.

     

    Aguyje ha maitei horyvéva opavavépe

     

    David Galeano Olivera,

    ATENEO Motenondehára

    Ñanduti: www.ateneoguarani.edu.py

    Ñe’êveve: ateneoguarani@tigo.com.py

    Pumbyry: 021-520.276

     

    0 (0 votos)

    AGOSTO, MES DEL IDIOMA GUARANI 2009: TERCERA ETAPA

    viernes, agosto 14, 2009, 12:17 EST [General]
    Publicado Por: tekokatu

    html_removed html_removed html_removed html_removed

    Fernando de la Mora, 14 de agosto de 2009.

    N° 13.104.-

     

    VIGESIMOCUARTA EDICIÓN NACIONAL DE “AGOSTO, MES DEL IDIOMA GUARANI” (Tercera Etapa)

                En nombre del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI, tengo el agrado de dirigirme a usted, a fin de invitarle muy cordialmente a participar de las actividades previstas en la Tercera Etapa de la VIGESIMOCUARTA EDICIÓN NACIONAL DE “AGOSTO, MES DEL IDIOMA GUARANI”, que este año se realiza en adhesión a los Actos Conmemorativos del Bicentenario de la República del Paraguay. La consigna de esta edición 2009 consiste en ocupar todos los espacios (escuelas, colegios, universidades, calles, plazas, etc), realizando actividades culturales que faciliten la participación ciudadana (festivales, conferencias, debates, concursos, jornadas, seminarios, congresos, etc). El ATENEO lleva adelante este emprendimiento anualmente desde 1986.

                A continuación el PROGRAMA correspondiente a la TERCERA ETAPA (15 al 21 de agosto):

     

    * SABADO 1508:00 hs – KURUGUATY (KANINDEJU) - En el local del ATENEO

    Foro: El Guarani Idioma Oficial del MERCOSUR. Coordinadora: Mg. Teresa Cardozo Chavez

    08:00 hs - LAMBARE (CENTRAL) - En el local del Colegio Santa Rosa

    Jornada: La investigación aplicada a la Lengua y Cultura Guarani. Coordinador: Mg. Nelson Ortíz

    09:00 hs – AREGUA (CENTRAL) - En la Escuela Básica Nº 86 Domingo Martínez de Irala

    Debate: “El Guarani Idioma Oficial del MERCOSUR”. Coordinadora: Mg. Egidia Matilde Galeano

    10:00 hs – BARRIO OBRERO (ASUNCIÓN) - En el Colegio Parroquial San Alfonso

    Charla: Importancia del folklore en la educación. Coordinadora: Mg. Alicia Rojas de Rodríguez

                    14:00 hs – BARRIO SANTÍSIMA TRINIDAD (ASUNCIÓN) - En el local del ATENEO

    Poesía Guarani y Káso Ñemombe’u. Coordinadora: Mg. Irene Segovia de Villamayor

                    15:00 hs – FERNANDO DE LA MORA (CENTRAL) - En la Sede Central del ATENEO

    Debate: Uso del Guarani en los medios de comunicación. Coordinador: Mg. Paublino Carlos Ferreira

                               

    * DOMINGO 16 - 10:00 hs - VILLETA (CENTRAL) – En la Radio FM Villeta 87.9

           Programa “Encuentro de Culturas del MERCOSUR”. Coordinador: Mg. Catalino Gilberto Recalde

     

    * LUNES 17 - 08:00 hs – CENTRO (ASUNCION) - En la Sala Bicameral del Congreso Nacional

    2º Foro de Políticas Lingüísticas del Paraguay - 2009. Coordinador: Mg. Miguel Angel Verón

     

    * MARTES 18 - 11:00 hs – FERNANDO DE LA MORA (CENTRAL) - En la Sede Central del ATENEO

    Ecos del Paraguay y la promoción del Guarani en radio. Coordinadores: Sady y Teófilo Acosta

                    18:00 hs – ENCARNACIÓN (ITAPÚA) - En la Radio FM Tavarandu

    Programa “Guarani Idioma Oficial del MERCOSUR”. Coordinador: Mg. Cesar Silva Pedrozo

     

    * MIERCOLES 19 - 16:00 hs – SAN PEDRO DEL PARANA (ITAPÚA) - En la Radio Comunitaria Tavañe’ê

    Programa “Guarani MERCOSUR ñe’ê teete”. Coordinadora: Mg. Serafina Haidée Villalba

    17:00 hs – SAN VICENTE (ASUNCIÓN) - En la Instituto Superior de Bellas Artes. Apoya APROBA

    Conversatorio: Bilinguismo y educación. Coordinadoras: Lic. Iris Cardozo y Mg. Ma. Antonia Rojas

     

    * JUEVES 20 - 12:00 hs – PRESIDENTE FRANCO (ALTO PARANA) - En el Colegio Moisés Bertoni

    Festival Artístico Tavarandu Jeguerohory. Coordinador: Mg. Federico González Escobar

                   

    * VIERNES 21 - 08:00 hs – ISLA PUKU (CORDILLERA) - En el Club 24 de Mayo

    Jeroky guasu ha tembi’u Paraguay ñemomba’e. Coordinadora: Lic. Magdalena Valiente

    09:00 hs – BARRIO OBRERO (ASUNCIÓN) - En el Colegio Nacional E.M.D. Naciones Unidas

    Mandu´a ñe´ê Guarani ha tavarandu ára rehe. Coordinadora: Mg. Alicia Rojas de Rodríguez

    18:00 hs – MARIANO ROQUE ALONSO (CENTRAL) - En la Radio Yvoty FM

    Programa “Ñane retâ tavarandu”. Coordinador: Lic. Eduardo Acosta Medina

    19:00 hs -VILLETA (CENTRAL) - En el Colegio Técnico Departamental Eusebio Ayala

    Festival “Encuentro de culturas del MERCOSUR”. Coordinadora: Lic. Laura Centurión

     

    El ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI es una entidad reconocida por Ley 2574, como institución de educación superior, con autonomía y rango universitario, encargada de cultivar y difundir la Lengua y Cultura Guarani. El ATENEO desarrolla Cursos de Lengua Guarani y actividades de promoción cultural en 100 Distritos de los Departamentos de Concepción, San Pedro, Cordillera, Guaira, Ka’aguasu, Ka’asapa, Itapúa, Misiones, Paraguari, Alto Parana, Central, Ñe’êmbuku, Amambay, Kanindeju, Presidente Hayes, y Boquerón.

     

     

     

     

     

     

     DAVID A. GALEANO OLIVERA,

    Director General del ATENEO

    ateneoguarani@tigo.com.py

    dgo@paraway.net.py

     

    Visite nuestra página en Internet: www.ateneoguarani.edu.py


     

    0 (0 votos)

    SADY Y TEÓFILO ACOSTA EN PARAGUAY Y VISITA DE ALUMNOS DEL COLEGIO STELLA MARYS

    viernes, agosto 14, 2009, 08:06 EST [General]
    Publicado Por: tekokatu

    html_removed html_removed html_removed html_removed

    REPÚBLICA DEL PARAGUAY

    ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI

    GUARANI, MERCOSUR ÑE’Ê TEETE

    AGOSTO, MES DEL IDIOMA GUARANI

     

    DIRECTORES DE LA REGIONAL WASHINGTON DEL ATENEO, EN PARAGUAY

    El jueves 13 de agosto de 2009, el ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI recibió en su Sede Central de la Ciudad de Fernando de la Mora; a Sady y Teófilo Acosta, Directores de la Regional Washington DC del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI.

    La ocasión sirvió para intercambiar experiencias y trazar proyectos de actividades a encarar en dicha Regional, de manera a fortalecer la promoción y difusión de la Lengua y Cultura Guarani, y la Cultura Popular Paraguaya. Cabe destacar que Sady y Teófilo vienen activando intensamente en la promoción cultural, particularmente mediante su programa radial Ecos del Paraguay (www.ecosdelparaguay.com/)

    Por otra parte, el martes 18 de agosto, a las 11:00 hs, se realizará otra reunión de trabajo con ambos a fin de definir estrategias que permitan la participación -desde el Paraguay- en la programación radial que ellos poseen en Washington DC, haciendo enlaces simultáneos con programaciones radiales que se emiten en nuestro país.

    Sady ha Teófilo hatâ ojepytaso Guarani ha ñanemba’etéva rayhupápe. Ha’ekuera omba’apo tory, vy’a ha kane’ô’ÿre ohechaukávo opavavépe mba’éichapa iporâ umi ñane mba’e teete. Heta tapicha ohendúva chupekuéra, internet rupive, akóinte omomorâ mokôivéva rembiapo. ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI ombojo’ajo’a ijehecharamo chupekuéra.

     

    ESTUDIANTES DEL COLEGIO NACIONAL “NTRA. SRA. STELLA MARYS”, EN EL ATENEO

    Asimismo, el jueves 11 de agosto de 2009, el ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI recibió la visita de alumnos del Segundo Año del Bachillerato Científico (con énfasis en Ciencias Sociales) del Colegio Nacional de Enseñanza Media Diversificada “Nuestra Señora Stella Marys”. La delegación estuvo encabezada por la Prof. Mirian Soledad Giménez.

    Los estudiantes participaron de una charla acerca de “La actualidad de la Lengua Guarani”. Luego recorrieron las dependencias de la Sede Central del ATENEO, recibiendo -en cada sección- una pormenorizada información por parte de los responsables de la institución. Esta visita forma parte de la serie de actividades realizadas en el marco de la Vigesimocuarta Edición Nacional de “Agosto, Mes del Idioma Guarani”.

    0 (0 votos)

    SOCIOLINGÜISTA JAPONÉS EN EL ATENEO Y POWER POINT EDUCATIVOS EN GUARANI

    martes, agosto 11, 2009, 11:49 EST [General]
    Publicado Por: tekokatu

    html_removed html_removed html_removed html_removed

    REPÚBLICA DEL PARAGUAY

    ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI

    GUARANI, MERCOSUR ÑE’Ê TEETE

    AGOSTO, MES DEL IDIOMA GUARANI

     

    SOCIOLINGÜÍSTA JAPONÉS EN EL ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI

    En la fecha, martes 11 de julio de 2009, el ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI llevó a cabo en su Sede Central de la Ciudad de Fernando de la Mora; una ceremonia especial con el propósito de recibir y distinguir al PROF.DR. NOBUYUKI TSUKAHARA, sociolingüísta japonés y docente de la UNIVERSIDAD PROVINCIAL DE AICHI, ubicada en la Provincia del mismo nombre. El Dr. Tsukahara es investigador de las comunidades bilingues, en este caso concreto, él llegó al Paraguay para interiorizarse de la situación de la enseñanza bilingüe aplicada en la Reforma Educativa Paraguaya.

    En ocasión de su visita a nuestra institución, el Director General del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI, David Galeano Olivera -en compañía de la Mg. María Antonia Rojas y del Mg. Huber Marecos Morel analizaron con el Dr. Tsukahara diversos temas relacionados a la Educación Bilingüe y a la labor del ATENEO.

    Por último, el ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI entregó al Dr. Tsukahara el diploma de honor “Amigo Solidario del ATENEO”.

    Ára ha ára jahechakuaa mba’éichapa ñane Avañe’ê oñakârapu’â ohóvo ha upéicha rupi jajuhukuaa avei heta tapicha, pytagua, ojesareko ha omba’eguasúva Guarani ñe’ê. Maymávante ohecharamo Guarani ñe’ê ha avei ome’ê iñe’ê oipytyvôtaha ñane Avañe’ê mombaretevépe.

     

    POWER POINT EDUCATIVOS EN LENGUA GUARANI ELABORADOS POR EL KUNUMI

    El Prof. Jorge Román Gomez – El kunumi, Director de la Regional Ituzaingó (Corrientes, Argentina) del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI (kunumi@arnet.com.ar) ha elaborado una serie de presentaciones didácticas en Power Point de gran valor para la enseñanza del Guarani. En ese sentido el Prof. Gómez nos presenta hoy el nuevo sitio en el cual alojó las Diapositivas Power Point Educativos para la práctica de la Lengua Guarani.

    Los interesados podrán bajar estos archivos gratuitamente haciendo clic, en:  www.slideshare.net/search/slideshow?lang...

    Pasos a seguir para bajar los power point educativos en lengua guarani:

    1. Hacer doble clic sobre el power seleccionado

    2. Una vez abierto hacer clic sobre Get file que esta debajo del titulo de la diapositiva.

    3. Una vez que bajó y ya esta en nuestra computadora para abrirlo, ir a archivo buscar guardar como y seleccionar Presentación con diapositiva, y aceptar.

    4. Y ya tendrás el power point educativo en lengua guarani automático, preparado para dar clases y/o jugar aprendiendo con los niños.

    Péicha Mbo’ehára Jorge Román Gómez ohechauka opavavépe mba’éichapa ikatu jaipuru Guarani ñe’ê pyahu mitâ ha mitârusu tekombo’épe. Ko’â mba’e rupive temimbo’ekuéra hetia’evéta ha upekuévo oñemoaranduporâvéta hikuái.

     

    Maitei horyvéva opavavépe.

     

    David Galeano Olivera (ATENEO Motenondehára)

    ateneoguarani@tigo.com.py

    dgo@paraway.net.py

    www.ateneoguarani.edu.py


     

    0 (0 votos)

    ANIVERSARIO DE EMILIANO R. FERNÁNDEZ

    domingo, agosto 9, 2009, 02:08 EST [General]
    Publicado Por: tekokatu

    Emiliano R. Fernández

    El 8 de agosto de 1894 nació en Yvysunu (Guarambare) el más grande poeta paraguayo de todos los tiempos: Emiliano R. Fernández. Este es el homenaje del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI para él, en "Guarani Ñe'ê".

    David Galeano Olivera

    ateneoguarani@tigo.com.py


    Emiliano R. Fernández

    Heñoi'akue Yvysunu, Guarambarépe, ára 8 jasypoapy 1894-me. Itúva herava'ekue Silvestre Fernández ha isýkatu Bernarda Rivarola. Mitâmbo'ehaópente (escuela) oikejepe. 1914 guive ohai iñe'êpoty. Oho oñorairôvo ñane retâ rayhupápe Chako ñorairôme. Upe ñorarirô aja, ary 1934-me, omendákuri María Belén Lugore, Ka'akupe tupâópe. 1948-pe ojejapiva'ekue, ñemuha "Caracolito"-pe, Loma Kavara, Paraguaýpe. Upépe oñemopu'â upe rire "Stella Maris" tupâo. Omanókuri 15 jasyporundy 1949-me.

           

                Ohai: "Adios trigueña resa yvoty", "Ahakuetévo", "Aháma che chína (che la reina)", "Alborada (en tu ventana)", "a mi florcita del Paraguay", "Causa neñaña", "Asunción del Paraguay", "Arribeño purahéi", “Clavel poty pytâite", "Ko'ápe che avy'ave", "Concepción jerére", Che lucero ñemimby", "Chepochýma nendive", "Despierta mi Angelina", "En tu venta", "Guavira poty", "La cautiva", "La útlima letra", "Nde juru mbyte", "Noches del Paraguay", "Ñesûháme", "Oda pasional", "Primavera", "Pyhare amangýpe", "Retenpe pyhare", "Rojas Silva rekávo", "Salud che paraje-kue", "Siete notas musicales", "13 Tujutî", "Yvapovô poty", ha heta ambue ñe'êpoty.


    ASUNCIÓN DEL PARAGUAY

    I

    Ndaikuaái ojehúva chéve cheko’ënte sapy’a

    Che ygue yguerei rasaitéma ndavy’ái...

    Ama’ë y Paraguaýre che resa angáko ikä

    Ajuségui rohecha, Asunción del Paraguay.

    II

    Ymaitéma ku guyráicha aikove iñapytïmby

    Iñañáva tekove che pepo anga oikytï

    Noguahëiva che rendápe peteï ára tory

    Chepejúva’erä po’ápe chereru rohechami

    III

    Ága péina Ñandejára “iporämante” he’i

    Ha peteï guyra’imi cherendápema ojokuái

    Cherupívo ipepo ári chereru rohechami

    Amano mboyve jaíre, Asunción del Paraguay

    IV

    Nendivéma cheko’ëvo che pytu arumijey

    Chepeju yvytu ambue noguahëivami amoite

    Omymýi che py’apy, oikovéma che ruguy

    Oje’omive ichugui tukumbo rapykuere

    V

    Aheja che rembiayhu jepevéramo ambyasy

    Añandúva chejopy tekorasy chembokuerái

    Aheja avei che symíme tapere ha pore’ÿ

    Ajuségui nderechávo, Asunción del Paraguay

    VI

    Cherasy techaga’úgui iñypytü che rekove

    Ha amoite javorái guýpe nahi’äi chéve amano

    Ha aru che korasöme ojehýiva ku pere

    Ha kyvömante ikatúne yvotýpe aipohäno

    VII

    Rehendúva apurahéirö rehendúva che ñe’ë

    Rehendúva chepy’ambúrö che rova nderehechái

    Kóina upévare aru mbykymi ajapova’ekue

    Purahéi ndéve guarä, Asunción del Paraguay

    VIII

    Ahetüma ku jazmín ahetü ave reseda

    Hyakuävu Paraguay ko yvága ja’eha

    Ahetüma ku cedrón che py’a rupirupi

    Iporä ndaijojahái Juan de Ayolas tapÿimi

    IX

    Tomimbi mbyja ko’ë tahyapu Laurel rakä

    Toveve pindo rogue leömi tosapukái

    Ñande sy topukavy tomboveve iñakähoja

    Imembýpe tohovasa, Asunción del Paraguay.

     

    13 TUJUTÏ

    I

    Número trece che regimiento

    Tamoñarómente ojekuaa

    Fortín Nanawa che campamento

    La muralla viva oje’eha

    II

    Na tahupimi mano a la viséra

    Ha tambojoja che mbarakami

    Amongaraívo Nanawa trinchera

    Taropurahéi 13 Tujutï

    III

    Aropurahéita regimiento trece

    Nanawa de gloria jeroviahaite

    Ha ityvyrami regimiento siete

    La muralla viva mopu’ähare

    IV

    Ro’atamahágui tesaraietépe

    Peteï ko’ëme roñeñanduka

    Roheja hagua ore ra’yrépe

    Pedestal de gloria oma’ë hagua

    V

    Oreave avei paraguayetéva

    Soldado ja’érö urunde’ymi

    Ndaha’éivante rojalavaséva

    Noroikotevëi ñererochichï

    VI

    Mi comando Irra hendive Brizuela

    Moköivevoi aña mbaraka

    Ha el león chaqueño ijykerekuéra

    Mayor Caballero ore ruvicha

    VII

    Cachorro de tigre suele ser ovéro

    Mácho ra’yre machíto jey

    Oime kuatiápe 20 de enero

    Peneñongatu peë mbohapy

    VIII

    Oimeveva’eräku ore raperäme

    Ore ra’äröva laurelty pyahu

    Ojupi hagua umíva ru’äme

    Regimiento trece oñekuämbopu

    IX

    Modelo ore pópe Tujutï ore réra

    Mitä’i pyatä lampinokuete

    Guyra ha yvytu oñesüpehëva

    Ore rovasávo ohasa jave

    X

    Oikove pukúva mante ogueroviáne

    Regimiento trece rapykuereta

    Ha létra de óropema ojeguáne

    Historia pyahu ko’ëramogua

    XI

    Reínte Bolivia heko ensuguýva

    Ndohechamo’äi y Paraguay

    Oï haperäme ipopía rasýva

    Trece Tujutï kavichu pochy

    XII

    Kundt-ko oimo’änte yvypyro

    Ojuhúta ápe pire pererï

    Ha ojepo joka gríngo tuja výro

    Nanawa rokëme ojoso itï

    XIII

    Oguahë jave 20 de enero

    Iko’ëha ára vierne rovasy

    Ohua’ïva’ekue a sangre y fuego

    Oikepávo ápe ña Boli memby

    XIV

    Ko’ëtï guive ore retén dos-pe

    Kundt rembijokuái ndikatúi oike

    Osëgui hapére Rodolfito López

    Mboka’i ratápe ohovapete

    XV

    Umi 105 ipo apenóva

    Mbohapy hendáguio ihu’u tata

    Hechapyrämi tatatï ojapóva

    Ñu ha ka’aguy osununumba

    XVI

    Ñahenduröhína guyryry oikóva

    Ndaja’eivoi jaikovetaha

    Ndaipóri rupi ipy’a opopóva

    Tape ndojuhúiva tembiguái ava

    XVII

    Ipyahë cañón ndosovéi metralla

    Jáma mboka’i ha yvate avión

    Ha ni upevérö ndoku’éi muralla

    Omoïva’ekue Quinta División

    XVIII

    Ñane tïko’ö oúvo yvytúre

    Cañón ha mboka ratatï nengue

    Ha ojo’a ári jahecha pe ñúre

    Inevujoa Boli re’öngue

    XIX

    Ava’i akängue ko’ápe ha pépe

    Akäverakuéra omosarambi

    A lo chirkaty machéte häimbépe

    Ikokuepeguáicha lo mitä okopi

    XX

    Péichane voi aipo añaretäme

    La mba’epochy ifunción jave

    Ohecha, ohendúvamante ogueroviáne

    Nanawa de gloria fárra karape

    XXI

    Otro pitopu Nanawa de gloria

    Héra opytáma mandu’arämi

    Oscribí chupe ipyahúva historia

    Tamoñarökuéra Trece Tujutï

    XXII

    Tuguyeta apytépe ou la victoria

    Regimiento trece-pe opukavymi

    Ága ikatúma he’i la historia

    Ndopamo’äiha raza Guarani

    XXIII

    Na taje’encuadrá mano a la viséra

    Ha tamondoho che puraheimi

    Amongaraíma Nanawa trinchéra

    Ha che Regimiento Trece Tujutï

    XXIV

    Fortín Nanawa che campamento

    La heroica Quinta che División

    Número Trece che Regimiento

    Ha solito el uno che Batallón.

    0 (0 votos)

Categorías del Blog